Druhý z Narnijských příběhů C. S. Lewise přichází do českých kin. Ten z Vás, kdo měl tu čest s dílem prvním má zřejmě jisté představy o zpracování a vizuální stránce snímku, která je přinejmenším poutavá. Zároveň však patrně neprožije ono zklamání z proměny poetiky, kterou se předloha tak znamenitě vyznačuje.
Nový příběh dětí Pevensonových nás přivádí znovu do Narnie, ovšem po několika stech letech. Vládne zde národ Telmarínů, původní narniané žijí potajmu ve vyhnanství. To vše se však má změnit díky princi Kaspianovi, který kouzelným rohem povolává zpět čtveřici dávných narnijských vládců - Petra, Edmunda, Zuzanu a Lucii...
Filomový Princ Kaspian je pojat se snahou o vyobrazení velkolepé epické fantasy, kterou však Narnie ve skutečnosti není. Oproti druhému extrému (někdejšímu pojetí televize BBC, která Kaspiana zpracovala coby nízkorozpočtouvou filmovou pohádku ala Za humny je drak) však snímek vyniká v mnoha směrech. Na první místo bych postrčil vizuální zpracování, všechny ty krajiny, kentaury, fauny a minotaury - radost pohleďet. Rovněž herecké výkony jsou zde minimálně nadprůměrné a oproti prvnímu dílu lze v tomto směru rozpoznat určitý posun k lepšímu.
Co mne osobně spíše zamrzelo je neustálý boj - řinčení zbraní Vás bude provázet minimálně polovinou filmu - krev, rychlá kamera a neustále důmyslnější způsoby vraždění, jako by tvůrci za každou cenu potřebovali předvést akční snímek. V předloze se sice bojuje také, ale prim zde hrají jiné scény, kterým filmové zpracování dává jen okrajový význam. Hledání Aslana se tak scvrkne v pouhé hledání cesty k vítězství v boji, vzývání bílé čarodějnice v krátkou epizodku zobrazující Kaspianovo morální škobrtnutí. Průvod obživlých stromů, víl a stromových mužíků, jež v knize pomáhají obrodit celou Narnii, je zde omezen na několikero "entoidních" stromů, které pomohou rozhodnout v závěrečné bitvě.
Má poslední výtka patří klišé, které zpracování využívá. Od pronásledovací jízdy na koních, přes lučištnické umění Zuzany ala Legolas až po Edmundův pád na záda gryfa, ne nepodobný Gandalfovu úniku ze Sarumanovy věže... Posledním hřebíčkem do rakve jsou mlsné pohledy Zuzany a Kaspiana a jejich závěrečné políbení. Režisér jako by mermomocí potřeboval vložit do děje vlastní linky a myšlenky, zatímco mnohé původní bezstarostně pustil k vodě...
Celkový dojem z filmu však rozhodně není špatný. Soubojové scény jsou dobře udělané, být v jiném filmu, byl bych nadšen. Muzika je decentní, využívá motivů prvního dílu, bohužel nikterak invenčně (podobnými neduhy trpěl i hudební doprovod Pána prstenů...). Podstatné rysy příběhu byly zachovány, některé postavy byly ztvárněny nad má očekávání (třebas sypatický myšák Rípčíp a jeho družina...). Pro milovníky fantastiky je Princ Kaspian nutnost - rozhodně se na něj podívejte a pokud tak učiníte bez očekávání, že by snímek vytvořil výraznější milník v narůstajícím proudu fantasy filmů, budete potěšeni.
Přidej komentář
* povinná pole