Škatulky:
Nové zápisky:
- LITERÁRNÍ SOUTĚŽ PRO PŘÍZNIVCE SCI-FI
- CaravataCon 2012 - setkání milovníků fantastiky a hráčů
- Video návod na halloweenský make-up
Poslední komentáře:
- PAcasova (Jsem moc zvedava...)
- Dušan (Článek o knize je...)
- Já (Zdravím. Chtěla byc...)
- Terka Sloupová (Zdravím. ...)
- Ashley (Je to zajímavé......)
Na Twitteru
Na Facebooku
Na Firmy.cz
Na google mapách
Scott Westerfield - Leviatan
Také máte u knih problém s tím, že se vaše očekávání, která jsou odvozena od toho, co jste o knihách syšeli nebo od toho, co jste si přečetli na přebalu či na internetu, nakonec nevyplní, protože to byl jen velmi, velmi zevrubný recept, který moc nevypovídá o tom, jak vlastně kniha chutná? Tak přesně tohohle jsem byl tentokrát ušetřen. O knize Leviatan se nikde moc nepíše, na přebalu se nedozvíme nic, předchozí díly nemá a o reklamě se mluvit také nedá. Proto se dá říct, že se s touto knihou ponoříte do neznáma.
A že je to opravdu krajina neprobádaná, kde se na borovici pohupuje už jen na jednom hřebíku visící tabulka s nápisem „ Zde žijí lvi... a létající velryby... a pavoučí stroje... a chodící lodě... a balónovité medůzy...“, se přesvědčíte vzápětí. Příběh dvou hlavních dětských hrdinů se odehrává na začátku první světové války, ve které se sice ocitá naše civilizace, ale je to civilizace trochu jiná, než na jakou jsme zvyklí. Především se svět nerozdělil na Dohodu a Dvojspolek, ale na Darwinisty a Industriály. Tohle rozdělení víceméně odpovídá tomu skutečnému, až na to, jakým technickým směrem se strany ubírají. Popravdě mě docela překvapil nápad se šlechtěním nových druhů zvířat formou, kterou to dělají Darwinisté. Autor poměrně primitivně popisuje genetické šlechtění, pomocí nějž tak Velká Británie šlechtí třeba velryby naplněné vodíkem, které tak mohou létat, a různé další bláznivé kombinace ve stylu Dr. Moreaua. Německo a Rakousko-Uhersko se pak orientují, jak už název napovídá, směrem techniky. Konstruují obrovské kráčející stroje (mimochodem velmi podobné tomu z filmu Wild wild west) a neméně olbřímí vzducholodě. Z Rakouska-Uherska také pochází jeden z dvojice hlavních hrdinů Alexandr. Je mu 15, jedné noci ho služebnictvo vzbudí s tím, že se má jít učit řídit kráčející tank. Až posléze (když si všimne, že má v patách vlastní i německou armádu) mu je sděleno, že jeho rodiče byli otráveni v Sarajevu. Ano, jedná se o syna Františka Ferdinanda D'este. Jeho vlastní armáda ho, nejspíš z pověření jeho prastrýce Františka Josefa, pronásleduje napříč střední Evropou, aby skoncovala s nástupcem trůnu nešlechtické krve.
Druhým hrdinou, tedy spíše hrdinkou, je Deryn Sharpová. Ta narukuje v přestrojení za chlapce (což jí, vzhledem k jejím proporcím, nedělá moc problémy) ke královskému letectvu. Už při jejím prvním cvičném letu se cosi nevydaří tak, jak by mělo, a ona se souhrou náhod dostane na palubu velrybolodi Leviatan, která je právě ve stavu pohotovosti, a tak ji nemůže vyložit na zem. Což tedy Deryn nijak nevadí, protože stejně celý život chtěla létat, a tak na lodi zůstane, aniž by kdokoli tušil o jejím tajemství. Pak však začne válka a oba hrdinové se ocitají ve víru událostí, které způsobí, že se jejich cesty propletou pro oba ne úplně příjemným způsobem.
Zajímavý příbeh, říkáte si. Já osobně jsem něco takovéhohle ještě nečetl a troufám si říct, že námět je to v dnešní době ojedinělý a originální. Trochu tím pádem udiví doporučení vydavatele „pro děti od 10 let“. Knížka může být i pro mnohem dospělejší čtenáře zajímává až do dna, které je ovšem trochu nehezky utnuto tak, že se dá předpokládat, že další díl je už na cestě, neboť kdyby nebyl, autor by tím zcela jistě velké zástupy lidí dost naštval.
Shrnutí? Příběh sice není z nejrafinovanějších, ale prostředí to plně vyvažuje. Postavy jsou věrohodně popsané a uvěřitelné, vynálezy potěší hlavně chlapeckou část čtenářů. Kniha je taky plná nejrůznějších ilustrací, které pomohou vaší představivosti. Díky tomu všemu se 446 stránek dá velmi snadno přečíst jedním dechem, po kterém však nastane drobné zklamání z toho, že už je to pryč. A co víc si může autor přát, než touhu čtenáře po dalším dílu? Dávám krásných 90 %
10.03.2011. 11:45
Tento článek nebyl doposud komentován.
Přidej komentář
* povinná pole