

To se jen tak nevidí! Kniha s titulem Xibalba, což znamená Říše smrti, se neodehrává ve smyšleném světě, ale je postavená na skutečných mýtech z prostředí Střední Ameriky (konkrétně na mayském eposu Popul Vuh a na starých pověstech indiánů). Určitě každému něco říkají slova jako: mayská kultura, krvavé obřady (vyjímání srdce z živého člověka), šamani a tajemní duchové, protože tato slova se v příběhu vyskytují ve všech pádech. Vlastně bych spíše měla použít výraz "v příbězích", jelikož Xibalba není kniha o jednom samotném příběhu, ale skládá se ze tří částí. Každá část děje se odehrává v jiné době a všechny osudy se společně propojí v přítomnosti, což je velmi efektní, zajímavé a hlavně povedené.
Co mě na knize zaujalo hned na první pohled je, že používá k pojmenovávání "nadpozemských věcí" speciální "pozemskou terminologii", která samozřejmě vychází ze skutečných mýtů a kultur. Tato skutečnost dělá knihu za pomoci vysvětlivek ještě přitažlivější a dodává příběhu neodolatelnou atmosféru. Zato čtení tím pádem vyžaduje větší pozornost, což znamená, že bez vysvětlivěk byste příběhem propluli těžce. Je to ale pochopitelné, protože třeba slovo "Wakan" se nedá nahradit slovem "bohové", protože sice znamená bohové, ale zároveň také vše nepochopitelné, tajemství universa, duchové Slunce a Měsíce, vítr, hrom, země, skály...
Teď se už ale přesuneme do první části příběhu, který se odehrává 2000 let př.n.l. Indiánský lovec Sokol (později Hadí tvář, pak Sokol a pak zase znovu Hadí tvář) má velmi důležitý úkol - zabít tajemného obchodníka a cizince z jihu, který okradl Bůvolí lid o tunwan (předmět, do něhož šaman ukryl ducha) z posvátné Dýmky Telete. Šaman podlehl cizinci a vyměnil onen tunwan za věčné mládí, ironií osudu mu byla náhlá smrt. Příběh je plný přírodní magie a tajemných sil a občas máte co dělat, aby jste dokázali odlišit skutečný děj od halucinací a přeludů.
Druhá část příběhu je zdánlivě o něčem jiném. Jmenuje se „Plavci z Kanaánu“ a přesune nás o tisíc let dál. Jsme na fénické obchodní lodi a plujeme do Střední Ameriky. Není to však náhodná plavba, na lodi je Egyptský kněz Hamet a ten se totiž domnívá, že tam nalezne boha Sutecha. Význam boha Sutecha začíná upadat, protože do módy se dostává uctívání boha Amona. To by ale sotva přimělo fénického krále Chíráma, aby dal egyptskému knězi k dispozici jednu ze svých nejlepších lodí celé flotily. Přislíbil mu však, že na místě budou hromady zlata. Když doplují k břehům Ameriky, čeká je překvapení v podobě boje se dvěma netvory. Bohužel více filosofické než akční. Celé je to vlastně o vyniknutí paralelního spojení mezi mayským proroctvím o příchodu neznámých cizinců a pozdějším proroctvím Aztéků.
Poslední část „Volání Mexika“ nás vrátí do přítomnosti, respektive do roku 2012 a do života českého pražského bezejmenného mamažera, který se vydává se svým kamarádem do Mexika na poznávací výlet. Obdivovat místní kulturu však stačí do doby, než mu něco doslova vyrazí dech. Když se totiž druhý den probudíte v hotelu a na nočním stolku máte jaguáří masku z místního muzea, všechno se vám značně zkomplikuje.
Jistě správně tušíte, že takovéto zakončení není zrovna moc šťastné. Čekala jsem, že autor Zbyněk Kučera Holub rázně přitvrdí s vyhlídkou do nepříjemného roku 2012 a nastíní, jak je to tedy s tím "koncem světa" podle mayů, když už nám ukázal, jaké má perfektní znalosti o mayské kultuře a o indiánských společenstvích. Děj mohl být nasměrován kamkoli, ale já mám občas pocit, že nebyl nasměrován nikam. Každopádně je příběh plný filosofických úvah, čímž způsobuje "malé ohrožení obecné" a tak to každý může pochopit jinak.
Shrnutí: Děj má atmosféru, dýchá tajemstvím, nutí číst velmi pozorně, ale za to je zase relativně krátký (206 stran). Příběhy a osudy lidí jsou zajímavé, tajemné a vzájemně propojené. Každopádně kniha není pro každého. Pokud vás titul neláká už po přečtení obsahu knihy, tak pro vás nemá cenu. Komu starodávné civilizace, mytologie či snad jen pouhý zájem o filosofii nahradil kus mozku, pak stejně jako já uzná, že ta kniha má něco do sebe.
Autor recenze: Anna Hynešová
08.02.2010. 11:06
Tento článek nebyl doposud komentován.
Přidej komentář
* povinná pole